Tady všude byl Jára Cimrman

Ve filmu Jára Cimrman ležící, spící je v malém muzeu tohoto českého génia vystaveno několik zásadních předmětů z jeho života: pantofle, postel, židle, na které mistr seděl, tedy možná. Se stejnou pravděpodobností plánoval postavit přehradu v Nekoři, explodoval na Husí cestě nebo byl vyhozen z vlaku v Kaprouně.

Jára Cimrman je recesí, které Češi rozumějí. Na jeho stopy proto narazíte všude možně po republice. Možnosti, jak zasadit smyšleného velikána do historie města, hospůdky nebo třeba železniční stanice, se liší podle nápaditosti místních. Recesistické pomníčky a legendy o osudech zneuznaného génia "pášou" nadšenci od východočeského Letohradu po malou vesničku na jihu Čech. Někde je spojení s Cimmrmanem povedené, jinde trochu skřípe. Pokud se počítáte mezi cimrmanology, posuďte sami.

Let o hrad

Na malé terase u zámku v podorlickém Letohradu sedí v předklonu muž s holí. Najdete ho tu za každého počasí, sníh a mráz postavě z kamene od sochaře Stanislava Vacka ublížit nemůže. Jak se vlastně Cimrman dostal do těchto končin? Při podrobnějším výzkumu se ukázalo, že k pobytu génia se vážou hned dvě příhody.

Podle první přibyl mistr do Kyšperku, jak se tehdy město jmenovalo, dne 20. října 1904 a to vlakem od Ústí nad Orlicí, kam dojel od České Třebové. Vracel se z Vídně, kde mu Rakušáci neuznali nový vynález, dynamem ohřívané sedlo kola. Domníval se, že jízda na studeném sedle zejména v zimních měsících není zdravá. Další stopou je zápisník, zapomenutý v hostinci u Vágnerů v Pastvinách, kde byl Cimrman ubytován. Ten dokládá, že chtěl pomoci Františku Křižíkovi s vybudováním přehrady s hydroelektrámou v Zemské bráně.

To by souhlasilo se zápisem kroniky obce Nekoř. Je v ní prý zazanemanámo, jak nějaký Cimrman každé ráno lezl po okolních stráních s ruksakem a kladívkem v ruce. Přehradu pak navrhl postavit sice v Nekoří, jako dnes, ale o 16 m výš, neboť podrobným průzkumem zjistil, že dnešní místo je geologicky nevhodné. Doba mu dala zcela za pravdu. Traduje se, že v hostinci u Vágnerů neposedný Jára pomaloval ubrus plány na výstavbu přehrady. Nezodpovědný hostinský ovšem ubrus i s nákresy vypral.

Podle druhé zprávy přistál Cimrman v Kyšperku nouzově při jakémsi šlechtickém "letu o hrad", a tak už půl století před přejmenováním města byl poprvé zmíněn dnešní název.

Konec mezi slepicemi

"Když to srovnám s tím výletem na Kokořín... Tam byly skály pískovcový, občerstvení, co je tady? Prd," stěžuje si Varel Frištěnský ve hře Dobytí severní pólu, když expedice dosáhne svého cíle. Jára Cimrman měl také údajně vřelý vztah ke Kokořínsku. V Šemánovicích se dokonce podařilo objevit hospodu, kterou Mistr v letech 1911 až 1912 pravidelně navštěvoval. Na hřbitově byl také rozpoznán Mistrův hrob, tedy ten, co nebyl nijak označen.

Z nekrologu na Husí cestě nedaleko vrcholu Husa a Blíževedel je zřejmé, že Cimrman, narozený v letech 1850 až1870 ve Vídni, zahynul na tomto místě 12. 5. 1921 při jízdě z dobytčího trhu v Mělníku, kde zakoupil deset husí. Jeho vynález, automobil s pohonem na stlačený vzduch a vodu, tady vinou vadného hydrogenerátorového izolátoru WP.1. explodoval. Mimo Cimrmana výbuch nepřežily ani čtyři husy. Zbývajících šest zde bylo viděno ještě v červnu roku 1924. Proto se cesta odtud nazývá Husí. Konkurenční varianta ovšem nabízí jiný původ označení cesty, a sice, že byla pojmenována po nedalekém skalním útvaru připomínajícím husu.

Černý pasažér vyloučen

L.P. 1900 jel Jára Cimrman do Prahy na premiéru své hry Němý Bobeš, ale ve Vídni omylem místo do rychlíku nastoupil do osobáku do dolnorakouského Gmündu. Když to pozdě v noci zjistil, dojel ještě do Litschau, odkud ostrým nočním pochodem dosáhl Nové Bystřice a prvního spoje před půl třetí ráno. Do Jindřichova Hradce přesto nedojel. Chyběly mu peníze na jízdenku. Průvodčímu se ho nepodařilo z předstíraného spánku probudit, a tak byl na kilometru 22,3 uprostřed hlubokých lesů z přepravy vyloučen.

Za odjíždějícím vlakem hrozil prý utrženou brzdovou hadicí a křičel: "To je vrchol!" Proto bývá na zastávce Kaproun v létě vrcholová kniha. Stanice ovšem byla zřízena až roku 1930 a do stejnojmenné vesničky zbývají dva kilometry. Jako následek Cimrmanova pádu zde najdeme i obrys Cimrmanova těla, žel zezadu, jak ho vytvořil akademický sochař Drtílek. Zastávku to proslavilo natolik, že se ocitla v průvodcích i na internetu. Přibyla kamenná pyramida a ohniště. Strojvůdce i průvodčí ve vlaku počkají, až si místo vyfotíte. Dobrý pokus, jak zviditelnit místo, kam vede soukromá úzkokolejka.

Až za dvě stě let

Do Březové nad Svitavou prý Cimrman zavítal v roce 1907, aby navštívil dalšího velikána české i světové kartografie profesora Františka Edvarda Kořistku, což je místní rodák. Během svého pobytu byl na místě dnešní rozhledny uchvácen pohledem na město a údolí řeky Svitavy. Marně však radní přemlouval k výstavbě rozhledny, marně tvrdil, že další možnost bude až za sto let.

Měl pravdu. Dobře utajená rozhledna Járy Cimrmana tady stojí teprve od roku 2007. Dvacet metrů vysokou věž navrhl specialista na rozhledny Antonín Olšina, stavba je ovšem z modřínového dřeva. Lze ji navštívit kdykoliv.

Cimrman na Altaji

Někteří recesisté šli ale ještě dál, a to v doslovném i přenesém slova smyslu, a jméno Járy Cimrmana se pokusili "exportovat" do zahraničí. Zorganizovali Expedici Altaj-Cimrman, jejímž cílem bylo zdolat jednu z dosud nepojmenovaných hor v Altaji a nazvat ji po českém géniovi. Uskutečnit plán se podařilo v srpnu roku 2007, kdy česká výprava vystoupila na vrchol vysoký 3610 metrů.

Jára bloudící v mlze

Tanvald je jednou z mála obcí, které se objevují v divadelních hrách Járy Cimrmana. Schválně, víte ve kterých? Pokud váháte, projeďte se Cyklostezkou Járy Cimrmana aneb na kole okolo Liptákova. Vede od Navarova přes Tanvald - Šumburk a mizí na polské hranici Jizerka - Orle. Mistrovo působení v tomto kraji si můžete připomenou na devíti zastaveních.

Město Tanvald ovšem plánuje vzdát hold Mistrovi také sochou. Stát by měla už letos nad hlavním vchodem městského úřadu. Plastika Jana Šuty ponese název Jára Cimrman v mlze.

Když to srovnám s tím výletem na Kokořín... Tam byly skály pískovcový, občerstvení, co je tady? Prd."
Varel frištenský, hra Dobytí severního pólu

Z Cimrmanologie
Kdo jste ještě na webu nečetl Cimrmanův zpravodaj, učiňte tak. Když na úvodní straně vyplníte citát, můžete si zahrát "znalostní" hru.

Jára v Kaprouně
Za Járou Cimrmanem do stanice Kaproun se nejlépe dostanete po dráze. Cesta z Jindřichova Hradce trvá asi 50 minut.

Jára v Letohradě
Zámek a muzeum
Interiér Letohradského zámku je mimo prázdniny přístupný pouze na objednání, muzeum si však můžete přijít prohlédnout od pondělí do pátku mezi 9. a 16. hodinou.

Járův pomník na Kokořínsku
Husí cesta
K pomníku se dostanete po žluté značce od Úštěku přes osadu Skalka. Nedaleko narazíte také na léčivý pramen Járy Cimrmana z roku 1898 a směrovka vás pošle k pískovcovému útvaru Husa.

Járova Rozhledna v Březové nad Svitavou
Údolím řeky
Turistická vyhlídková věž vznikla na trase naučné stezky "Údolím řeky Svitavy" v Březové nad Svitavou na hřebenu kopcovitého terénu nad železniční tratí. K rozhledně se dostanete po naučné stezce z autobusového nádraží ve Svitavách.

Užitečné internetové stránky
www.cimrman.at Cimrmanův zpravodaj
www.mu.letohrad.cz stránky o městě Letohradu
www.tanvaldsko.info web o mikroregionu Tanvaldsko, kde najdete informace o Cimrmanově cyklostezce

http://cestovani.ihned.cz autor: Richard Grégr