Telefonní ústředna v Dejvicích připomíná lunární stanici

To jsi ty, babičko? Poslouchám tě, holčičko. Snesla slípka vajíčko? Na přezutí embéčko. Zimní gumy protektory. Zanášejí do stodoly, slepice. Máte k tomu poklice? Babi, ty to pleteš. Embéčko je stará veteš. Mluvíš babi mimo mísu. Já však volám do servisu! A kde jsou ty slepice? Lak je jako krupice? Na kapotě? Ve Lhotě! Dva smíchané hovory, spojovací horory. Inženýrů noční můra - od přístrojů tepla fůra.

Čtveřice projektantů podniku Spojprojekt dostala v roce 1975 náročný úkol. Václav Aulický, Jiří Eisenreich, Jaromíra Eismannová a Jindřich Malátek měli na volné parcele u železniční trati z Dejvic do Kladna navrhnout novou telefonní ústřednu. Automatickou, plnou relé, transformátorů, přepínačů, vypínačů, stykačů a jističů.

V tehdejším Československu byl v polovině sedmdesátých let v provozu bezmála milion pevných linek a každou pětiletku přibývaly desetitisíce dalších. Hovory z města babičkám na venkov nebo do autoservisů dokázaly žhavit dráty téměř nepřetržitě, a to nejen obrazně. Provoz automatizované telefonní ústředny produkoval tolik tepla, že bylo potřeba vymyslet speciální chlazení.

Chtělo to tepelný štít nebo chladicí val. Nejlepší na to byl stříbrný Al. Inženýři ukázali um, chladičem je celý dům.

Kosmická stříbrná fasáda není na telefonní ústředně samoúčelná. Mezi budovou a hliníkovým pláštěm je mezera, skrz kterou může po celé výšce proudit teplý vzduch odváděný z budovy. Teplo předá hliníku a ten, přes větší plochu vytvořenou žebrováním na vnější straně, dokončí chlazení.

Hudební terminologie si v sedmdesátých letech zařadila do svého slovníku pojmy "space rock" a "cosmo music" pro elektronickou hudbu evokující putování kosmických korábů nekonečným vesmírem. Pro dejvickou ústřednu by si mohla tyto výrazy vypůjčit architektura. Komplex budov, které v sobě, tak jako vesmírná loď, skrývají více strojů než lidí, vypadá jako lunární stanice. Na vytvoření vesmírné iluze stačilo málo: stříbrný plášť a v něm usazené osmiboké světlíky předsunuté před pásy oken.

Doba vzniku mezi roky 1975 až 1980 takovému designu přála, vždyť v této době se začal připravovat například slavný televizní seriál Návštěvníci s futuristickými scénami od výtvarníka Theodora Pištěka.

Technologické zázemí ústředny umístili projektanti do suterénu a do středu budovy, po obvodu jsou pak kanceláře. Dlouhou dobu byla vesmírná ústředna dobře vidět z Evropské třídy, ale od roku 2008 je hliníkový val skrytý za novou kancelářskou budovou společnosti PPF. Ať se pohled k valu mění, stále to je Al-umění.

Jak se tam dostat
Nejbližší zastávkou tramvaje i metra je Dejvická (končí zde trasa A). Z Vítězného náměstí se vydejte po Evropské třídě, za hotelem Diplomat zahněte doleva.

http://cestovani.ihned.cz autor: Jiří Oulický