Třebíč - Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť - památka UNESCO
Aktualizované: Út, 23/04/2013 - 09:08
Kontaktní údaje
Obecné informace
Otvírací hodiny Po-Pá:
Otvírací hodiny o víkendu:
Poloha:
Služby:
Možnosti sportovního vyžití:
Možnosti wellnes:
V zařízení je možné se domluvit:
Vzdálenosti:
Popis zařízení:
Židovská kultura a tradice, které zanechaly v dějinách Česka velmi význačnou stopu, mají své zastoupení i na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je jím unikátně zachovaná židovská čtvrť v jihozápadním městě Moravy v Třebíči. Třebíč leží mezi městy Brnem, Jihlavou a Znojmem, a je bohatá na nejrůznější církevní památky, z nichž nejslavnější je románsko-gotická bazilika sv. Prokopa, která byla na seznam UNESCO zapsaná spolu s židovskou čtvrtí.
Unikátní židovská čtvrť
Třebíč nabízí kromě jedinečných staveb také ojedinělý a jedinečný příklad blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století. Počátky města se datují od roku 1101, kdy zde moravští Přemyslovci, Oldřich Brněnský a Litold Znojemský, založili Benediktýnský klášter. Díky své poloze na březích řeky a štědrosti zakladatelů se stalo toto místo významným střediskem náboženského života a vzdělanosti.
První důkazy o židovských obyvatelích pochází z roku 1410, židovská obec je doložena v 16. století. Od konce 18. století zde byla jedna z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. Tato čtvrť je cenná hlavně původními domy a původním historickým půdorysem. Židovská čtvrť nabízí na velmi stísněném prostoru charakteristické znaky židovské urbanistiky.
Můžeme zde tedy vidět poměrně hustou zástavbu, křivolaké uličky, temné zákoutí, klenuté průchody a romantická náměstíčka. Čtvrť čítá na 120 obytných domů, které doplňují objekty bývalých židovských institucí - radnice, školy, rabinátu a chudobince. Zadní synagoga navíc nabízí ve své expozici dobové informace o historii židovské čtvrti. Přední synagoga dnes slouží jako modlitebna Československé církve husitské. V současné době v Židovské čtvrti již nežijí původní obyvatelé, proto již objekty neslouží svému účelu.
Bazilika sv. Prokopa
Románsko-gotická bazilika sv. Prokopa byla zapsána na Seznam UNESCO rovněž v roce 2003. Původně byla bazilika zasvěcena Panně Marii, ovšem kvůli častým devastacím, které utrpěla v průběhu mnoha válek, byla od 1. pol. 16. stol. využívána k účelům světským. Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět využívána církví. Nejcennější částí baziliky je vstupní portál, který pochází z počátku 13. století a zajímavé na něm je to, že byl znovu objeven až v roce 1862. K cenným částem baziliky patří rozsáhlá románská krypta, jejíž gotickou klenbu podepírá 50 sloupů a polosloupů, z nichž každý má originální hlavici.
Oznamy:Momentálně žádné zprávy.