Vyšehrad

Tel.: 02/41 410 348
Mobil: -
Fax: -
E-mail: info@praha-vysehrad.cz
Web:

Provoz: XI.-III. denně 9.30 – 17.00, IV.-X. denně 9.30 – 18.00

Otvírací hodiny Po-Pá:

XI.-III. denně 9.30 – 17.00, IV.-X. denně 9.30 – 18.00

Otvírací hodiny o víkendu:

XI.-III. denně 9.30 – 17.00, IV.-X. denně 9.30 – 18.00

Poloha:

Praha

Spojení:

Metro trasa C - Vyšehrad;
Tram. 7, 8, 24 - Albertov;
Tram. 3,7,17,16 - Výtoň.

Služby:

Stálé expozice:

Gotický sklep

Z důvodu nutných oprav je od 4. do 8.února 2008 uzavřena expozice Historické podoby Vyšehradu v Gotickém sklepě. Návštěvníkům se omlouváme a děkujeme za pochopení.
Vedení NKP Vyšehrad

Nová stálá expozice: Historické podoby Vyšehradu ve zrekonstruovaném poprvé veřejnosti přístupném kasematovém prostoru zvaném GOTICKÝ

SKLEP

Bazilika sv. Vavřince

Základy románské a předrománské otonské církevní stavby.

Vyšehradský hřbitov se "Slavínem"

Zde je pochováno více jak 600 osobností české kultury a vzdělanosti - např. A. Dvořák, K. Čapek, B. Němcová, K. H. Mácha, J. Neruda, A. Mucha, M. Aleš, E. Destinová, J. Heyrovský, B.Smetana, Z. Štěpánek.

Pevnost Vyšehrad v dějinách pražského opevnění

Vchod z Cihelné brány, odtud vstup do pozoruhodných kasemat sálu Gorlice, kde se nachází šest originálních soch z Karlova mostu.

Informační centrum ŠPIČKA (ulice V Pevnosti)

V torzu gotické brány Špičky z doby Karla IV., nachází se mezi branou Táborskou a Leopoldovou. Informace, propagace, suvenýry, občerstvení, WC.

Možnosti sportovního vyžití:
-

Možnosti wellnes:

-

V zařízení je možné se domluvit:
anglicky, německy

Vzdálenosti:

-

Popis zařízení:

Pozoruhodný areál s dochovanou barokní pevností si i v moderní době uchovává magickou atmosféru a tajemství. Vyšehrad nabízí svým návštěvníkům jak pěkné výhledy na Prahu a údolí Vltavy, provázené odpočinkem v parcích, tak zajímavé výstavy a programy. V Cihelné bráně je instalována expozice, věnovaná historii Vyšehradu v dějinách pražského opevnění. Zajímavá je též prohlídka vyšehradských kasemat a podzemního sálu Gorlice se sochařskou galerií šesti originálů soch z Karlova mostu.

Historie

Skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží - patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tradice tohoto tajemného místa je spjata s pověstmi, jež literárně zpracoval Alois Jirásek ze starých kronik pod názvem "Staré pověsti české". Vyprávějí o kněžně Libuši, jak ze svého sídla na Vyšehradě věštila budoucí slávu Prahy, kterak vyslala poselstvo za zakladatelem panovnické dynastie Přemyslem Oráčem, o udatném Bivojovi, o bájném koni Šemíkovi a jeho skoku z vyšehradské skály či o dívčí válce. Vyšehradské pověsti vysvětlující a oslavující vznik a počátky přemyslovského státu povýšily toto území na jedno z nejpamátnějších míst českého národa. Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Prvním nesporným dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století.

Novou kapitolu v dějinách Vyšehradu začíná vláda Vratislava II. (1061 - 1092). Tento kníže, roku 1085 jmenovaný králem českým a polským, si za svou rezidenci zvolil právě Vyšehrad, zesílil jeho opevnění a vybudoval zděný palác odpovídající aspiracím českých panovníků. Založil nový chrám, baziliku sv. Vavřince , snad nejstarší pražskou románskou rotundu sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu kolem r. 1070. Kapitula byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo papeži. Vyšehradská kapitula sehrála v dějinách Vyšehradu důležitou úlohu, těšila se velké pozornosti mnoha českých panovníků a získala řadu politických i hospodářských výsad.
Nástupce Vratislava II. - Soběslav II. (1125 - 1140) také pečoval o uměleckou výzdobu kostelů a společenskou prestiž Vyšehradu. Korunovací Vladislava r. 1140 skončila nadřazenost tohoto sídla nad Pražským hradem.

Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV. Podle korunovačního řádu se zde začínal průvod nového panovníka jako projev úcty k prapředkovi dynastie, z níž po matce pocházel. Přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost, připojil jej hradbami k Novému Městu Pražskému, vystavěl gotický královský palác, kapitulní chrám, mohutnou bránu zvanou Špička. Za husitských válek byl však celý královský okrsek zničen. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal do roku 1911, kdy byl předán městu a prakticky v nezměněné podobě (až na vyhořelou zbrojnici v prostoru parku s Myslbekovými sochami) se zachoval do dnešních dnů.

O současnou tvář Vyšehradu se výrazně zasloužili národně orientovaní probošti Václav Štulc a Mikuláš Karlach ve druhé polovině 19. století: Kostel sv. Petra a Pavla byl přestavěn v novogotickém slohu podle návrhu J. Mockera a F. Mikše a respektoval dispozice gotické stavby Karla IV. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě národní pohřebiště v místě farního hřbitova. Výstavba Pantheonu trvala mnoho let. Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek, který harmonicky zapadá do lokality. Je současně jedinečnou galerií hřbitovní plastiky a projevem uměleckého vývoje české kultury od poloviny 19. století do dnešních dnů. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti.

Na sklonku 20. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství. Návštěvníkům poskytuje jedno z nejkrásnějších panoramat staré Evropy, klidné zastavení a odpočinek v parcích, podněcuje pozitivní naladění pro kulturní a duchovní záležitosti.

Oznamy:
Momentálně žádné zprávy.