Vytrvalý Hubertus

Pivovar v Kácově byl jen ve 20. století hned dvakrát znárodněn a v posledních letech ohrožován povodněmi. Přesto se podařilo zdejší pivo značky Hubertus vzkřísit. Jeho ochutnávka může být příjemnou tečkou za výletem třeba na Český Šternberk nebo i mezipřistáním na dobrodružné cestě vodákově.

Pivovar v Kácově, který je prvně zmíněn už v 15. století, zažil během své historie hned dvě znárodnění. První ve 20. letech minulého století, kdy přešel pivovar jakožto habsburský majetek do vlastnictví státu, a po druhé v roce 1948. O devět let později ale „pivovarský výrobní podnik“ v Kácově zanikl a neúspěšné pokusy navázat na jeho tradici přišly až v 90. letech. Místní značku Hubertus, která existovala už v době prvního znárodnění, se ale podařilo definitivně oživit teprve po důkladné rekonstrukci začátkem nového tisíciletí. Objekt pivovaru se rozkládá na původní, ještě středověké lokaci přímo u řeky Sázavy. Nacházet se v těsném sousedství vodního zdroje byla kdysi pro pivovar výhra, ale v novodobé historii způsobovala řeka při povodních značné obtíže. Byly to právě problémy s vylitou Sázavou, které přiměly vedení podniku k zásadní změně prostor, v nichž pivo zraje. V chladných ležáckých sklepích proto už znehodnocení říční vodou nehrozí, místní spilka s vanami o obsahu 700 hl však skrývá jiné nebezpečí. „U země je zvýšený obsah oxidu uhličitého, tak tady účastníci exkurze musí nést malé děti v náručí,“ varuje místní sládek.

Obejít se bez plastu

Pivo značky Hubertus vyrábí dnes podnik z pivovarských kvasnic dovážených z českobudějovického Budvaru. Měděné cylindrické nádoby vytvářejí ve varně image starobylosti. Proto překvapí, že byly přivezeny ze Švýcarska až v roce 2007. „Na nějaké extra zbohatnutí to není, zisk se investuje do dalšího rozvoje. V plánu je stavba pivovarského hotelu, ale zatím nedokážeme říct, kdy se tenhle záměr povede uskutečnit,“ říká jeden z patnácti zaměstnanců kácovského pivovaru, jehož Hubertus si asi bude hledat cestu k pivním fajnšmekrům obtížněji. Zatím se totiž stáčí do PET lahví, lahvová varianta se teprve chystá. Už proto je lepší vyrazit za ochutnávkou kácovského piva přímo do pivovarské hospody, kde je chuťový zážitek od plastového zprostředkování oproštěn.
Podobně jako jiné soukromé pivovary budují si i Kácovští image vlastním speciálem – „velikonoční“ třináctkou. V nabídce jsou kromě ní i dva světlé ležáky.

Proč vystoupit z lodi

Dva vodáci vyrážejí kousek proti proudu nasbírat klestí na oheň, zatímco jiní ve stejnou chvíli riskují průchod železničním tunelem v Ratajích nad Sázavou. Účel obou výprav je stejný: sehnat dřevo na oheň. Okolí místního kempu je totiž za léta provozu od souší i klestí slušně vyčištěný. Jenže guláš v kotlíku či opečené špekáčky k dovolené prostě patří.
Sázavu během léta splouvají nejrůznější typy plavidel. Od vorů s naloženým sudem piva až po urputně pádlující profíky v kajacích s úmyslem utrhnout rychlostní rekord. Největší část vodáckého osazenstva ale tvoří pohodové posádky, které co chvíli opouštějí palubu, aby okoukly místní památky. Důvodů vystoupit z lodi a vydat se na prohlídku je v Posázaví dostatek. Třeba hladomorna v zámku v Ratajích nad Sázavou. Zámek sám o sobě sice turistům přístupný je, ale interiéry jsou vyklizené, a tak tam toho není moc k obdivování.

Dějiny kláštera v obrazech

Další zastávkou, kterou by si nikdo neměl nechat zvlášť v této sezoně ujít, je Sázavský klášter z 11. století. V jeho křížové chodbě mají totiž návštěvníci možnost pozorovat do konce roku způsob práce restaurátorů, kteří odkrývají fresky barokní výzdoby s tematikou založení kláštera sv. Prokopem a knížetem Břetislavem I. Nástěnné malby, které byly v 19. století zabíleny, objevili restaurátoři při průzkumu před třemi lety. Odborníci teď musí pomocí skalpelů odstranit až deset vrstev pozdějších nátěrů. Odkrytí jedné fresky přitom stojí přibližně půl milionu korun.
První freska byla odhalena loni, dvacet jich na odkrytí dosud čeká. Na obnovu barokních maleb můžete přispět ve veřejné sbírce. Než se ale budete moci pohledem na dějiny Sázavského kláštera v obrazech pokochat, uplyne ještě dvacet let.
Kromě interiéru s freskami navštívíte během prohlídky kláštera s průvodcem také severní zahradu, kde se zachovaly základy románského kostela z 11. století. Trasa prohlídky vede i do barokního kostela sv. Prokopa a krypty pod ním, kde je uložena svatá relikvie z jeho těla.

Živý „hrabě“

Každý, kdo vystoupí na vlakové zastávce Český Šternberk, okamžitě pozvedá zrak k mohutným zdem hradu, který pamatuje události posledních osmi staletí. Auta a kočárky se k hradu dostanou po pohodlné asfaltové cestě, zatímco pěší si cestu mohou zkrátit po kamenitých, nepravidelně rozestavěných schodech. Prohlídka, která trvá necelou hodinu, se hravě zvládne i s dětmi. K veřejnému „okukování“ je totiž určeno jen patnáct hradních místností, ostatní jsou dál obývány hradním pánem Zdeňkem Sternbergem, který v dobách, kdy mu hrad nepatřil a „staral“ se o něj československý stát, prodával v hradní pokladně vstupenky.
Pana majitele je dnes možné na hradě potkat i během prohlídky. Pozdraví, poděkuje za návštěvu a pomalu odchází do svých komnat. Když prošel kolem davu návštěvníků, zašumělo to údivem: „Viděli jste? Tak vypadá živý hrabě.“ A to navzdory skutečnosti, že šlechtické řády a tituly byly zákonem zrušeny už v roce 1918.
Pokud se nestane něco zcela zásadního, Český Šternberk, který založil roku 1241 Zdeslav z rodu Divišovců, se bez úhony dožije svých tisících narozenin. Ocení to nejen milovníci historie, ale také vodáci, pro něž je pohled na majestátní stavbu nad řekou jedním z důvodů, proč objevovat zdejší krajinu právě při putování říčním korytem. I když stejně romantická a povznášející cesta k branám Českého Šternberku vede i Posázavským pacifikem.

Jak na to

Sázavský klášter
V říjnu, listopadu a do 18. prosince je klášter otevřen pouze ve všední dny od 9 do 15 hodin. Cena za hodinovou prohlídku s průvodcem je 70 korun, snížené vstupné vyjde na 45 korun.

Český Šternberk
Do konce října je hrad otevřen o víkendech a ve svátky od 9 do 17 hodin. Dospělí zaplatí za vstup 100 korun, studenti a senioři 65 korun, děti do 15 let 45 korun.

IN.iHNed.cz autor: Topí Pigula