Významným mariánským poutním místem Slezska je Frýdek-Místek
Praha - Tak jako je v Čechách nejvýznamnějším mariánským poutním místem Svatá Hora na Příbramsku, na Moravě je to Svatý Kopeček u Olomouce či Svatý Hostýn. Ve Slezsku přitahují poutníky už od poloviny 17. století zázračné skutky kamenné sochy Panny Marie ve Frýdku-Místku, kterému se proto někdy přezdívalo "slezské Lurdy". Zdejší barokní chrám Navštívení Panny Marie, který je dominantou frýdecké části dvojměstí byl vysvěcen před 250 lety, 13. května 1759. Před deseti lety jej papež Jan Pavel II. povýšil na baziliku minor.
Monumentální jednolodní stavba kostela s impozantním dvojvěžím, 60 metrů vysokým, byla postavena na návrší proti zámku na místě dřevěného kostelíku, který již nestačil přílivu zbožných poutníků. Základní kámen byl položen v roce 1740. Stavba podle plánů biskupského stavitele Bartoloměje Wittnera se kvůli slezským válkám Marie Terezie s Pruskem protáhla až do roku 1759 (věže byly dokončeny teprve v roce 1777). Chrám slavnostně vysvětil 13. května 1759 vratislavský biskup Filip Gotthard Schaffgotsch při slavnosti Navštívení Panny Marie.
Chrámová loď je zhruba 47 metrů dlouhá, má 25 metrů na šířku a výška po klenbu je téměř 23 metrů. Po stranách lodi je šest protilehlých kaplí s oltáři zdobenými obrazy značné umělecké hodnoty. Podle úsudku znalců je to mistrovské dílo, dodnes v této oblasti největší a nejkrásnější.
Nejcennější je důmyslně architektonicky pojatý sloupový hlavní oltář završený baldachýnem v podobě zlacené koruny s křížem, dílo stavitele Jana Schuberta z Opavy a významného brněnského sochaře Ondřeje Schweigla z roku 1793.
Právě pod korunou nad svatostánkem je umístěna pověstná frýdecká Madona, která je paladiem zdejšího kraje - asi metr vysoká, tmavošedá, z pískovce vytesaná soška.
Původ zázračné sošky je nejasný. Podle pověstí prý v polovině 17. století nalezli sošku dělníci při kopání hlíny na návrší zvaném Vápenka. Když ji několikrát přenesli jinam, zázračně se v noci vždy vrátila na původní místo. Lidé se k ní scházeli pod širým nebem, až nad ní v roce 1706 postavili dřevěnou kapli. Podle dalších pramenů sochu nechal vytesat roku 1665 majitel panství hrabě František Eusebius z Oppersdorfu a postavit na kopec proti zámku. Jiná pověst z roku 1715 praví, že sochu dal zhotovit zámecký pán jako pokání za hřích smilstva.
Frýdecká Panna Marie je opředená také mnohými zázračnými skutky. Má pomáhat nemocným, navracet zrak slepým a sluch hluchým, jak o tom svědčí řada zázraků popisovaných již od 18. století a svědecky doložených. Mariánských procesí do "slezských Lurd" se proto v minulosti účastnily i tisíce zbožných poutníků, poutě byly obdobou moravského Velehradu či polské Čenstochové.
Nevelký poutní areál kolem kostela dotváří křížová cesta z roku 1877. Výjevy jednotlivých zastavení z pálené hlíny jsou dílem mnichovské Mayerovy školy. Uprostřed stojí kruhová kaple Nejsvětějšího Srdce Páně, zvaná také Římská.
V současnosti je poutní chrám, spolu s několika dalšími kostely a klášterem v duchovní správě redemptoristů, kteří se sem vrátili po roce 1990 (do Frýdku původně přišli v roce 1939).
Poutě k frýdecké Panně Marii, kterou oslavil také Leoš Janáček stejnojmennou něžnou klavírní skladbou v cyklu Po zarostlém chodníčku, se konají dodnes.
