Za slavnými na Nový Svět

Za slavnými na Nový Svět
Své snové světy zde spřádali režisér Jindřich Polák, autor filmů s postavičkou Pana Tau, Karel Kachyňa nebo Jan Švankmajer. Kus mládí zde prožil malíř Jan Zrzavý, tvořil tu i výtvarník Jiří Anderle, lásku prožíval Jakub Arbes. Vítejte v Novém Světě.

Nový Svět se říká několika ulicím okolo stejnojmenné uličky v Praze na Hradčanech. Někdy se do této neoficiální pražské čtvrti zahrnuje i Hradčanské náměstí, jindy je právě prostranství před prvním nádvořím Pražského hradu považováno za jeho hranici.

Za minulého režimu býval Nový Svět útočištěm pronásledovaných umělců. Jedním z nich byl i výtvarník, scenárista a režisér Jan Švankmajer, jehož domek stojí v Černínské ulici. V rozhovoru o zatím posledním Švankmajerově filmu vyprávěl herec Jan Tříska, jak se tam na začátku sedmdesátých let v dobách normalizace často vídali.

"Chodil jsem s dětmi na procházku na hradčanský Nový Svět, kde Honza bydlel a bydlí dodnes. Na plácku před jeho domem jsme tlumenými hlasy komentovali dobu a ohlíželi se přes rameno, jestli nás někdo neslyší. Posléze jsem do Nového Světa - Ameriky utekl. Po třiceti letech mne obsadil do filmu Šílení."

Světový Pan Tau

Točit nesměl Šmankmajer od roku 1973. Přivydělával si tedy jako trikař, animátor a výtvarník. Podílel se třeba na filmech Adéla ještě nevečeřela, Upír z Feratu nebo Tajemný hrad v Karpatech. Animoval také legendární "amarouny" v seriálu Návštěvníci. Režisérem tohoto geniálního sci-fi příběhu o výsadku z budoucnosti, který se ve snaze zachránit planetu Zemi vrací do 80. let 20. století, byl další slavný obyvatel Nového Světa, Jindřich Polák.

Autor postavičky němého úředníka s buřinkou, jenž umí plnit dětská přání, stejně jako formeláci Lucii, postrachu ulice nebo chobotničky z 2. patra, bydlel na Novém Světě (č. p. 11 a 13) od 60. let. S jeho příběhy vyrůstaly generace dětí nejen v Československu, ale v dalších zemích, minimálně socialistického bloku. V nedoceněné Polákově filmografii jsou ale kromě dětských snímků také legendární Nebeští jezdci nebo westernová parodie Smrt v sedle.

Ve vyprávění o slavných režisérech z Nového Světa by neměl chybět už také bohužel zesnulý Karel Kachyňa. Bydlil v krátké ulici Na Náspu. Příběhy o dětství nebyly cizí ani jemu, vždyť natočil Lásky mezi kapkami deště o dospívání na prvorepublikovém Žižkově, seriál Vlak dětství a naděje o Druhé světové válce očima malé hrdinky nebo výborný dětský film Už zase skáču přes kaluže. Většina jeho tvorby, kam patří snímky Ucho, Smrt krásných srnců nebo Kráva, však oceňovalo hlavně dospělé publikum.

"Novosvětská" výtvarná škola

Samotná ulička Nový Svět je dnes něco jako prominentní adresa, ale původně bývala útočištěm pro chudé. Vznikla ve 14. století jako obydlí pro hradní čeleď, kvůli častým požárům pochází ale většina domů až ze 17. století. Snad právě proto, že patřily chudině, mají zlato alespoň v názvu. Najdete tu dům U Zlaté hrušky, U Zlatého hroznu, U Zlaté hvězdy, ze vzácného kovu je na Novém Světě i keř, strom, pluh nebo čáp.

Ti nejchudší bydleli v domech se zlatými přízvisky ještě mezi válkami, kdy tisk uličku přirovnával k Neapoli. Mezi domy se tehdy sušilo prádlo a obyvatelé místo v malých světničkách trávili podvečer na dvorku.

Když vcházíte do Nového Světa od Jeleního příkopu, narazíte na malý domek U Zlatého noha. Visí na něm cedule, která připomíná, že zde žil dánský hvězdář a matematik Tycho de Brahe. Není to však pravda, přebýval o kus dál - v místech, kde je dnes Gymnázium Jana Keplera.

Z hlediska výskytu slavných lidí v této ulici je deska zbytečným přeceňováním, zajímavých jmen je tady i tak spousta. V domě U Zlatého slunce bydlel a pracoval malíř a grafik Jiří Anderle, jehož dílo je součástí sbírek newyorského Metropolitního muzea, vídeňské Albertiny či pařížského Centre Pompidou.

V 60. letech bydlel přímo v ulici na Novém Světě i Milan Knížák, kterého tam byl navšívit mimo jiné americký básník a beatník Allen Ginsberg.

Na Novém Světě pobýval několik let i malíř Jan Zrzavý. Bylo to v malém pokojíku v Černínské ulici, než se v létě 1917 přestěhoval do Šporkovy ulice 10 na Malé Straně. Na Nový Svět však nezapomněl.

"Jak dobře se mi v tom prostředí žilo - nikde v Praze jsem se tak dobře už necítil," vzpomínal později. Rád chodil do kostela Panny Marie Andělské, a to i po letech ze svého posledního bytu na Zámeckých schodech. Zamýšlel dokonce pro svatostánek vytvořit dva obrazy, už to ale nestihl.

Láska z popela

Píše se rok 1862 a ten mladík, co spěchá Černínskou ulicí, je budoucí novinář a prozaik Jakub Arbes. V jednom z tamních domů - roubence č. p. 10/93, totiž žije jeho láska Josefína Rabochová. Potkali se v Prokopském údolí. Sympatie byly zpočátku spíš jednostranné. "Tys byla horoucí, jak slunce africké, já pošmurný jak chladné báje nordické..." zbásnil počátky vztahu o tři roky později sám Arbes.

Možná měla Arbesova zdrženlivost pragmatické vysvětlení, Rabochovi byli totiž chudí jako kostelní myš. Otci Josefíny se váhající milenec pranic nelíbil, a když si dcera nedala říct, jednoduše ji vyhodil. Našla si bydlení u tety, a aby se uživila, tvrdě pracovala. Prý den co den šila od čtyř od rána do osmi do večera.

Taková oddanost už zlomila i váhajícího Jakuba. Však ani bříško slečny Josefíny už nebylo možné utajit. Brali se v červnu 1867, týden před narozením dcery. Později se dočkali i dalších dětí. Bylo však trestem za spisovatelovo váhání, že Josefína zemřela záhy?

Příběh roubenky

Dnes je na místě objektu v Černínské ulici luxusní hotel U Raka. Objekt sice není původní, je ale přesnou kopií originální stavby, kterou tvořily dva domky, z toho jeden roubený. Srubových staveb stálo na okraji tehdejší Prahy nejspíš víc, ale během času zůstal jedinou roubenkou dnes už v centru hlavního města právě dům v Černínské ulici.

Bohužel, při rekonstrukci v 90. letech minulého století nebylo možné původní zástavbu zachránit, dřevo bylo napadeno dřevomornou houbou a k zachování kulturní památky nepřispěla ani spodní voda. Přestavba ale proběhla ve spolupráci s památkáři, proto se roubenku podařilo na Novém Světě svým způsobem zachovat.

Původní dřevěná stavba žije dál alespoň v Arbesově díle. Spisovatel sem umístil děj svého romaneta Zázračná Madona, jehož hlavní hrdinkou je dívka Ismena, nemanželská dcera kněze. Aby zkrásněla a líbila se nehodnému manželovi, který obdivuje spíš ideální Madonu z obrázku, požívá v malých dávkách otrušík. Nakonec umírá na otravu.

Sága rodu Ondříčků

V ulici Nový Svět spolu sousedí dva domy. Pocházejí z poloviny šedesátých let 17. století a po sto padesáti letech, v roce 1804, se rozdělily. Mají tak vlastní popisná čísla - 88 a 90. A právě v tom druhém se v roce 1857 narodil houslový virtuos a pedagog František Ondříček.

Nadání měl po kom zdědit, na housle uměli už jeho děd a otec, který hrál v tehdy oblíbené kapele pražského c. k. privilegovaného sboru ostrostřelců. Mimoto vyučoval hře na housle a na klavír a v mnoha rodinách na Malé Straně i Hradčanech ho znali také jako ladiče pian. Rodina se musela z Hradčan na nějaký čas odstěhovat, ale později se na Nový Svět vrací, do už zmiňovaného domu U Zlatého noha.

Zatím otec Jan piloval nadání svého druhorozeného Františka, který už v pěti letech hrál podle not na své první čtvrťové housličky. Hubený dlouhovlasý chlapec sice později sotva dokončil základní školu, ale housle v jeho rukou ožívaly.

Odmalička tvořil podle not i z toho, co mu posluchači zanotovali. Otec ho vždy v hospodách stavěl na stůl, aby byl nejen slyšet, ale i vidět, jak s vážnou tváří a zanícením tvoří přímo na místě.

Jako dospělý slavil úspěchy na turné v Americe a v Evropě, kde byl přijímán korunovanými hlavami. Baron Achille Paganini, syn slavného Mistra, prý Ondříčkovu hru ocenil zvoláním: "Poznávám smyčec svého otce!" Od roku 1937 připomíná výročí Ondříčkova narození na Novém Světě bronzová deska.

Jak se tam dostat
Na Nový Svět se nejlépe dostanete MHD: tramvají číslo 22 nebo 15 do zastávky Brusnice nebo Pohořelec.

Kam dál
Loreta

Barokní architektonický skvost , dílo stavitelské rodiny Dienzenhoferů stojí za návštěvu nejen kvůli ojedinělé zvonkohře, ale i klenotnici s vystavenou částí Loretánského pokladu.

Kam na jídlo
U zlaté hrušky

Restaurace v ulici Nový Svět má na lístku vybrané pokrmy, ceny hlavních chodů začínají na 450?Kč. Levnější alternativou je osobitá kavárna-hospoda U Zavěšenýho kafe v nedalekém Úvoze.

Kde se ubytovat
Romantik hotel U Raka

Přímo na Novém Světě v Černínské ulici můžete přespat ve stylově rekonstruovaném hotelu U Raka. V únoru tu nabízejí dvoulůžkový pokoj se snídaní za 110 eur, běžná cena začíná na ceně 145 eur, za trojlůžkový pokoj pak 180 eur.

Užitečné internetové stránky
www.pis.cz stránky Pražské informační služby
http://magistrat.praha-mesto.cz web pražského magistrátu
www.virtualtravel.cz stránky, kde můžete nahlédnout do nového světa prostřednictvím 360° panoramatických snímků.

Jízdárna Hradu
Výstava

V březnu začne v Jízdárně na Pražském hradě výstava děl postmoderního malíře Jiřího George Dokoupila.

3
středa
březen

Ulička Nový svět je dnes prominentní adresou, bývala ale útočištěm pro chudé.
sloužila chudině. Neu welt Nynější cedule se starým německým nápisem. Vše ze zlata Názvy domů na Novém Světě mají v názvu vždy cenný kov.

http://in.ihned.cz autor/ři: Richard Grégr, Tereza Hromádková