Zábřežská pivní laboratoř

Pivovar v Ostravě-Zábřehu se rozhodl konkurovat velkovýrobcům speciály. Zhruba každé dva měsíce tu můžete ochutnat pivo s různou příchutí, od čokololádové až po šípkovo-medovou. A na oblíbený půllitr sem můžou zajet i pivaři s bezlepkovou dietou.

Soudě podle produkce pivovaru v zámku Zábřeh na jihu Ostravy je hlavní kvalifikací tamních sládků fantazie a chuť experimentovat. Od roku 2007, kdy pivovar navázal na historii zdejšího várečného práva, totiž představil už 14 speciálů. "Na čepu máme stabilně tři druhy piva, světlý ležák, tmavý ležák puškvorcový a svrchně kvašené pšeničné pivo, všechno jsou to jedenáctky. K tomu zhruba co dva měsíce vaříme nějakou specialitu. Na Vánoce jsme nabídli pivo čokoládové, zjara jarně bylinkové s obsahem kopřiv a pampelišek," říká Radovan Koudelka, který má provoz pivovaru na starosti. Experimentovat se v zámečku Zábřeh začalo už pod vedením sládka Václava Barona, který byl mimo jiné autorem medového piva nebo burčákového speciálu, uvařeného z odrůdy Modrý Portugal.

Vaření pivních originálů si ovšem žádá takřka laboratorní práci a neustálé testování. Předloni uvedl pivovar jako první z českých provozů na trh bezlepkové pivo. Základem byla pohanka, ovšem obilovina během vaření zalepila výrobní zařízení, proto ji při loňském vaření nahradila kukuřice a kukuřičný sirup. To už ale pod vedením nového sládka Tomáše Huba, který dohlížel na výrobu piva s jemnými odstíny skořice, které oslovilo dámské chuťové buňky, nebo Svatomartinské třináctky, což byl medovo-šípkový polotmavý ležák.

V pivní lázni

Pivo se v prostorách zámečku vařilo už v 17. století, první zmínka o původně gotické tvrzi však sahá do roku 1529. V novodobé historii budova chřadla, až se z ní ve 20. století stala ruina určená k demolici. Situaci zachránil ostravský patriot, který objekt koupil a přestavěl na penzion a malý pivovar. Snahou majitelů bylo provést rekonstrukci co nejcitlivěji. Každý pokoj pojali v jiném stylu, najdete tu například ložnici s názvem Renesance, Apartmá Afrika nebo Lovecký pokoj. Restauraci najdou hosté stylově pod původními renesančními klenbami. V nabídce jsou například kachní játra na červené řepě, které hostům, stejně jako další pokrmy, přiváží z kuchyně do prvního patra výtah. Zalít vše mohou jak jinak než pivem ze zámecké produkce značky Pikard. Suroviny používané k jeho výrobě ale není problém okusit na vlastní kůži. Ve sklepení zámku se z nich totiž připravují koupele. Lázeň v dřevěné kádi s půllitříkem v ruce, po které následuje masáž, si sem jezdí vyzkoušet nejen mladé páry.

Porubská sorela

Název městské části Ostravy-Poruba v sobě ukrývá slovo "porub". Tak se označovalo jednak místo, kde se rubalo uhlí, jednak planina vzniklá vykácením stromů. Uhlí sedí k Ostravě lépe, ale správnější bude to kácení, protože obec prvně zmíněná ve 14. století neměla s uhlím ještě nic společného.

Dnešní Poruba zaujme honosnou a do prostoru rozmáchlou architekturou. Zdejším bydlením ve stylu socialistického realismu (sorela) v sobě nezapře sovětskou inspiraci. Dodnes vypadá bývalá Leninova (dnes Hlavní) třída jako moskevský či leningradský procházkový bulvár a dům zvaný Oblouk evokuje styl sovětských velkoměst. "Sorela" vznikala v 50. letech 20. století, a ačkoli dnes zní slovo "socialistický" leckomu pejorativně, zdejší bydlení je po mnoha stránkách ukázkou vstřícného přístupu k obyvatelům. Mezi domy je dostatek zeleně, byť i tady stromoví pomalu ustupuje rozpínajícím se parkovištím.

Dolní Vítkovice

Zhruba před třiceti lety stáli na roštové lávce nad "potůčkem" rozžhavené tekoucí strusky žáci školou povinní. Většina z nich se bála strachy pohnout a bylo jim úplně jedno, že šanci podívat se do útrob VŽKG (Vítkovické železárny Klementa Gottwalda) už možná nikdy nedostanou. Řečeno dnešní terminologií, šlo o dobovou akci public relations. Na Svátek práce Vítkovice nabídly Ostravanům den otevřených dveří. Cílem bylo ukázat, jak si na chléb svůj vezdejší vydělávají místní slévači a hutníci.

Dnes už název vítkovického komplexu nepřipomíná někdejšího komunistického prezidenta a areál byl v roce 2002 prohlášený kulturní památkou. V současnosti tu nežhne odpichovaná dávka z vysokých pecí, ale moderně nasvícená industriální dominanta. "Zářila" už v dobách minulých, tehdy ovšem svítily dnes už pohaslé rudé hvězdy na těžních věžích, které jsou vzpomínkou pro tisíce propuštěných havířů.

Noční ruch ve Vítkovicích nicméně neustal, pořád se tmou nese bouchání ocelových trub a tlumený chod strojů. Neomítnuté cihlové domy nedaleké cihlové kolonie připomínají tradicionalistickou Anglii, stojící těžní stroje ukazují na zašlou slávu hornického řemesla.

Jiný osud potkal unikátní koksovnu Karolína z 19. století. V těsném sousedství centra Ostravy po ní zůstaly tři haly, které bývaly součástí rozsáhlého průmyslového komplexu na zpracování uhlí.

Měnící se Ostrava

První dochovanou stavbou je elektrárna s červenobílou fasádou zdobená římsami, nadokenními klenbami a sloupy. Další dvě budovy tvoří dvojhalí, které sloužilo jako dmychadlo vzduchu do vysokých pecí. Dochované stavby dlouho obklopoval pouze travnatý prostor, který se v současné době mění v developerský projekt Nová Karolina. Mají tu vzniknout byty, kanceláře, obchodní centra. Přímo v budově elektrárny vzniknou kavárny nebo prostory pro pořádání výstav.

"Ja sem štajger, kdo je vic?" říkávalo se na Ostravsku. Teď už štajgry (vedoucí důlní směny) nikdo nepotřebuje. Ostrava se mění. Místo mléčného baru na Masarykově náměstí je prodejna KFC a levný bufet Neptun vystřídal McDonald. "Jen ten MITTAL už by mohli zavřít. Vždyť tam dělá sotva pět tisíc lidí. To by kraj vstřebal," dumá mladík s kytarovým pouzdrem v centru města s odkazem na zápach, který bývalá Nová huť Klementa Gottwalda pořád do města posílá.

Ostrava je město velmi své. S industriální historií, hrdostí na tvrdou práci i vlastní variantou nářečí. To ostatně dokládá i nápis "cukle" před krabicí s bačkorami, nad kterou se usmívá vietnamský prodejce. I on je součástí ostravských proměn.

"Na Vánoce jsme nabídli pivo čokoládové, zjara jarně bylinkové s obsahem kopřiv a pampelišek."

Bludná Ostrava
V Porubě na Vřesinské ulici se nachází druhý největší bludný balvan. Váží 11 tun. Největší, o 6,5 tuny těžší, najdete v Ostravě-Kunčicích.

Jak se tam dostat
Do Ostravy-Zábřehu se dostanete ze směru od Nového Jičína. Cesta z Prahy přes Brno a Olomouc trvá asi 4 hodiny.

Jak na to
pivovar Zábřeh
Restaurace pivovaru je otevřena od pondělí do pátku mezi 17. a 23. hodinou, v pátek a v sobotu do půlnoci. Pivnice otvírá už v poledne a zavírá stejně jako restaurace. Otevřeno má i v neděli.

Kde se ubytovat
hotel Elektra
Pokud se nerozhodnete pro ubytování rovnou v pivovaru, zkuste hotel Elektra v centru Ostravy. Budova hotelu má historický charakter a na zastávku MHD je to od ní pár kroků.

Kam na jídlo
restaurace Hajcman
Unikátní interiér najdete v restauraci Hajcman v Ostravě-Dubině. Zatímco loni byla kuchyně vynikající, letos byla kvalita podávaných porcí kolísavá. V případě váhání je hned v patře nad restaurací otevřená pizzerie.

Užitečné internetové stránky
www.zamek-zabreh.cz stránky pivovaru a penzionu zámek Zábřeh
www.moporuba.cz web městské části Poruba
www.ostravainfo.cz stránky ostravského infocentra

http://in.ihned.cz autor: Topi Pigula