Můj výlet

Víte, jak dlouho člověk vydrží po krk ponořený v ledu? Dozvíte se to v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit. Do města se ale jezdí i za kubistickými skvosty a jedním z nejhezčích náměstí v Česku. Navíc je to prý jedno z nejpříjemnějších míst k životu u nás.

Návštěvu Pejru, jak místní své město nazývají, nelze začít jinde než na čtvercovém Masarykově náměstí. Právě jím se prakticky ohraničuje pelhřimovská památková rezervace, která letos v září oslavila čtyřicet let od svého vyhlášení.

Skoro 150 km dlouhý hřeben Šumavy nabízí nekonečné hluboké lesy, ale také místa výjimečných, dalekých výhledů. V minulých letech jich přibylo i díky novým rozhlednám. Dnes vás zveme na Velký Javor, Ostrý, Bučinu, Haidel a Sulzberg, kde zažijete jedny z nejhezčích šumavských výhledů na území Čech, Německa i Rakouska.
Bývalá odposlechová věž na Poledníku (1 315 m) dnes slouží jako rozhledna.

Pozdně secesní stavba s pozoruhodnými kubistickými prvky byla vysvěcena v roce 1914.

Žižkov, zvlášť když se setmí, je pekelná čtvrť. Ale na dvorku činžovního domu v Prokopově ulici ďábel ostrouhal. "Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne, a co je nad to, je od ďábla," praví se v Matoušově evangeliu. A tady, ve vnitrobloku čísla popisného 4, není navíc vůbec nic.

Východní Čechy jsou pro cykloturistiku, ale i pro cyklodopravu jako stvořené. Zdejší obyvatelé neodložili - jako většina z nás v jiných částech Čech - kola na konci padesátých let, ale dál na nich jezdili za nákupy i pojížďkami po obci i v jejím těsném okolí. Když jsme před koncem minulého tisíciletí masově kupovali kola zcela nové generace, oni měli stále doma ta původní.