Můj výlet

Když jsem byla malá a po nedělním obědě se zavelelo, že se vyráží na Hanžbůrek, o poprask nebyla nouze. Svou roli přitom hrála hlavně nemalá fascinace pověstí, že hora bývala kdysi sopkou, a může tedy kdykoliv vybuchnout, jako v tom filmu o Pompejích.

Tento zeměpisný zázrak leží asi sto kilometrů od Prahy. Krytá expozice v centru města je fascinující cestou po tropických rájích celé planety. Prohlídka části zoo věnované fauně našich zeměpisných šířek zas návštěvníkům připomíná, co všechno by bylo možné vidět při procházce ve volné přírodě, kdyby se člověk choval v minulosti ohleduplněji.

Prohlídka nově zrekonstruovaného komplexu tropických expozic v Děčíně je bleskovou cestou rovníkovým pásmem kolem celé zeměkoule.

Kousek za Roudnicí nad Labem má třicetiletý Lukáš Krajný rodinnou farmu se pštrosy. Docela nedaleko od památného Řípu se mu jich na pozemcích vrácených v restituci jeho babičce prohánějí desítky. I když tu a tam nějakého prodá na chov, drtivá většina jde na porážku. Ačkoliv se dá ze pštrosa zužitkovat kůže i peří, chovají se především pro maso.

Velmi dobře se mi doporučuje výlet ve středním Posázaví, kudy jsme - turisté z TJ Banka Praha - v 70. a 80. letech minulého století vedli pochod Za groš do Kutné Hory. Volba této trasy měla tehdy dokázat, že i ve středních Čechách lze absolvovat poměrně dlouhý výlet půvabnou a člověkem nepřetíženou přírodou. Nejdelší variantu pochodu, Český Šternberk - Kutná Hora (57,5 km), lze naštěstí dobře krátit s využitím železniční dopravy. Nabízím tentokrát výlet z Českého Šternberka do Zruče nad Sázavou (22,5 km).